Jdi na obsah Jdi na menu
 


22. 5. 2010

Průchod vratkými místy za časů plných deště

Už celé týdny jeden velký déšť. A málokdo na ulicích a v sálech.

O den dříve smutná literární akce v divadle. Jsou tu v podstatě jen účinkující, sedí na židlích na osvětleném pódiu a jsou rádi, že hledišti vládne tma. Není tak vidět prázdná sedadla. Nakonec, těsně před začátkem programu, se dovnitř přeci jen natrousí něco málo návštěvníků. Zmizí ve tmě. Z toho všeho je vážně smutno.

Dnes v Altlantiku je to díkybohu jiné - navzdory dešti. Čtu s Janou Balcarovou úryvek z prózy Vratká místa, jeden velký recept na koláč, ale snad i něco víc. Samotný se před reflektorem cítím jako v rozpálené troubě. Nakonec hodím sako na piáno a čtu už jen v košili. I tak je mi vedro až do konce. Dobře mi tak. Tohle bodové, praživé světlo jsem namířil na pódium já osobně - aby scéna vypadala profesionálněji. Tak trp...

Pak přichází kluci z kapely Klub přátel smíšených lesů. Dneska nebudu bubnovat, vezmu za Janču mikrofon, ale místo zpěvu předčítám pásmo básní. Nových. V Pavilonu racků k nenalezení. Kluci preludují na baskytaru, piáno a akordeon. Rytmus mě ovlivňuje při čtení, oslepující reflektor je najednou skoro příjemný - teď se hodí divošsky se potit, kropit podlahu, zvyšovat hlas, jak graduje hudba za mnou a kolem mě.

Obrazek

Když utichneme a odložíme nástroje, básník Karel Čížek přejde od klavíru ke stoličce, usedne a předčítá své verše. Chvíli se teď před reflektorem peče on.

A pak poslední část čtení. Pokračujeme s Jančou ve Vratkých místech. Tenktokrát část nazvaná "Koráb", o věcech, které budí předstírané pohoršení u absolventa Karla Kvašného. Sedí ve druhé řadě v parádním obleku, vypadá jako mafián, jako majitel klubu - a taky se tak chová. Publikum slyší mě a Janu, já slyším Karla. Čteme a vedle nás na jevišti zatím Hoa Nguyenová v zástěře hněte těsto z mouky, cukru a vajíček. Na druhé straně Karel Čížek v montérkách láskyplně osahává své pracovní nářadí. Šroubováky, kladiva, kleště... Nebudu vám vysvětlovat, proč to dělají. Ti, kdo naslouchali Vratkým místům, možná pochopili.

A potom konec s reflektory a mikrofony a rychlý přesun do Divadelního klubu. Za přáteli, bývalými i současnými studenty, kamarády. Venku se zastavil déšť. A to příměří, ten laskavý time out trval až do konce.

 

Záznam vystoupení v Atlantiku: www.stream.cz/