Nameless Group in Šipka Cave
Autorské čtení ve štramberské jeskyni Šipka bylo akcí od samého začátku ohroženou. Vzhledem k srpnovému termínu se dalo předpokládat, že mnoho z pozvaných hostů či členů Bezejmenné skupiny bude čas trávit na dovolené. Přesto se podařilo sestavit pětičlennou expedici, která se nenechala zastrašit ani nepříznivou předpovědí počasí a vyrazila v sobotu 23. 8. ráno na cestu s cílem přinést na Štramberk další porci kultury.
Cílem putování se stala slavná místní jeskyně Šipka (učiteli angličtiny poněkud komicky polovičatě překládaná jako "Šipka Cave"), v níž byly před lety nalezeny pozůstatky pravěkého člověka. Bezejmenná skupina došla k závěru, že zdi jeskyně, které poprvé spatřily lidskou bytost už před miliony let, možná dosud neslyšely prózu ani poezii. Tento dluh jsme se tedy rozhodli splatit v sobotu kolem jedenácté dopoledne pod vyzývavě zataženým nebem.
Celé akce se zúčastnili tito milovníci umění: Jana Balcarová (fotografka akce), Lenka Pasternyáková, Karel Čížek, Martin Muller a Lukáš Bárta.
Po zdolání stezky vedoucí k jeskyni a zběžné prohlídce zdejších romantických, tentokrát poněkud zabahněných prostor proběhlo v kamenných kulisách autorské čtení Martina Mullera (přečetl nám povídku ze svého literárního archivu), Lukáše Bárty (představil několik svých nových básní) a Karla Čížka (četl ze své starší i zcela nové poezie). O pořadí výstupů losovali - jak se sluší a patří - s pomocí nalámaných párátek. Na regulérnost počínání dohlížela ženská část výpravy. Samotné čtení mělo velice zvláštní atmosféru, neboť během představení vstupovali do jeskyně stále noví a noví návštěvníci - mnohdy s malými a značně hlučnými dětmi. Přesto se všichni členové expedice dokázali od rušivých vjemů oprostit a soustředěně si naslouchat.
Čtením v Šipce ovšem štramberská akce neskončila. Všichni jsme se odebrali do centra města a navštívili sklepení místního pivovaru (ochutnávka zdejšího moku a vydatný oběd samozřejmostí). Během stolování jsme podrobili drtivé kritice filmový Máj režiséra Brabce (drtivě kritizovala dvojice Balcarová - Bárta, neboť ostatní přítomní zatím snímek neviděli). Závěrem jsme pak zanechali písemný vzkaz na dveřích chalupy historika Petra Šimíčka a pozdravili jeho maminku, pí Šimíčkovou, se kterou jsme se na Štramberku nečekaně setkali.
Celý štramberský projekt tak dospěl až ke zdárnému konci. Bezejmenná skupina tak může s klidným svědomím hlásat, že ani o letních prázdninách zcela nezahálela.
Následující odkaz Vás přesměruje na malou fotogalerii z výše popsané akce:
